Na výměnu starých kotlů 1. a 2. emisní třídy nezbývá moc času. Od 1. 9. letošního roku by už neměly být v provozu, byť Ministerstvo životního prostředí loni připustilo, že úřady budou zpočátku shovívavé. Pokud budete ve starém kotli na tuhá paliva nadále topit, hrozí vám pokuta až 50 000 Kč. Zákon však umožňuje úřadům ukládat nápravná opatření bez sankce, pokud vidí snahu a lze ji objektivně doložit. Například stanovit povinnost vyměnit zdroj do určitého data. Státní fond životního prostředí pak na svých webových stránkách slibuje, že pokud úřadům doložíte, že jste požádali o dotaci, nebudete v případě kontroly po 1. září 2022 platit pokutu za nevyhovující kotel a dostanete další rok na jeho výměnu.
Pořizovat si jako náhradu starého zdroje tepla opět kotel na tuhá paliva, byť splňuje podmínky vyšších emisních tříd, nemusí být vždy optimální. Nákup kotle je pro domácnost dlouhodobou investicí a obvykle se předpokládá, že nový kotel by měl v domě fungovat klidně deset i více let. Kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy se běžně vyráběly přibližně do roku 2012, a tak je v současnosti někdy nutné vyměnit i zařízení, které ani nemusí být na konci své životnosti, a ještě mohlo řadu let sloužit.
Zákon o ochraně ovzduší navíc dal obecním úřadům rovněž možnost zakázat provoz nevyhovujících kotlů prakticky ihned a nečekat až na letošní rok. Proto například v Praze už není možné topit uhlím v kotlích prvních a druhých tříd ani v lokálních topidlech od loňského října. „I když tak nové moderní kotle na uhlí všechny současné emisní parametry splňují, domácnost nemůže mít jistotu, že je bude možné v dalších letech provozovat nebo zda některé obce jejich provoz opět nezakážou s předstihem. Odklon od uhlí navíc dokládá i fakt, že s pořízením nových kotlů na uhlí ani nepočítají současné dotační programy,“ upozorňuje Jiří Karlík ze společnosti Primagas.
Vhodnější náhradou nevyhovujícího kotle na tuhá paliva mohou být moderní tepelné zdroje na biomasu. Z hlediska náročnosti na obsluhu nebo přípravu a skladování paliva je pak vhodnější tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel. Vše je podporováno dotačními programy Kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám.
Tepelné čerpadlo se hodí hlavně do dobře zateplených moderních staveb. Ve starších domech, které mnoho tepla propustí zdmi a okny, je výhodnější plynové vytápění. Jeho velkou předností je dlouhá životnost zařízení i úsporný provoz. Moderní kondenzační kotle totiž nabízejí vysokou účinnost až 108 procent díky tomu, že využívají také kondenzační teplo spalin. Vaření na plynu je navíc většinou považováno za uživatelsky komfortnější než příprava jídla na elektřině, plyn se dobře reguluje.
I když však Česko patří k nejvíce plynofikovaným zemím v Evropě, stále je tu nezanedbatelné množství lokalit, kam distribuční soustava zemního plynu vůbec nevede. Nejedná se přitom pouze o odlehlé horské nebo příhraniční oblasti. Podle údajů Českého statistického úřadu je podíl obcí, kam není zaveden zemní plyn, velký hlavně ve Středočeském a Jihočeském kraji. V okresech Příbram, Rakovník, Benešov a Tábor dokonce není plynofikováno kolem 80 % obcí. Podobně je na tom také okres Pelhřimov na Vysočině. Naproti tomu velmi hustá je plynová distribuční soustava v Jihomoravském i Moravskoslezském kraji.
Řešením v takovém případě je vytápění pomocí LPG dodávaného do zásobníku, většinou v podobě čistého propanu namísto klasické směsi propanu a butanu. Z dlouhodobého hlediska je propan mírně dražší než zemní plyn. Zatímco v loňském roce před tím, než začaly ceny energií prudce růst, vycházela jedna kilowatthodina energie ze zemního plynu přibližně na 1,70 Kč, u propanu to bylo těsně pod 2 Kč/kWh. Jak ale ukázal aktuální vývoj v cenách energií, propan je na rozdíl od zemního plynu výrazně cenově stabilnější.
„Porovnávat prodejní ceny v aktuální situaci je složité, protože u zemního plynu je nyní velký rozptyl. Dobře udělal ten, kdo, si stihl zafixovat cenu před prudkým zdražením na podzim. Vedle toho ceny propanu do zásobníků ale stouply jen mírně. Oproti průměru předchozích let jen o 15 %, což nyní vychází přibližně na 2,3 Kč/kWh a v některých případech to může být výrazně méně než u zemního plynu,“ popisuje Jiří Karlík. „Nepředpokládám ale, že by propan při zohlednění investice do instalace zásobníku vycházel dlouhodobě levněji než zemní plyn. Jiná situace však může nastat, pokud zákazník řeší dilema, zda si nechat vybudovat novou přípojku nebo využít decentralizované off-grid řešení s plynem ze zásobníku, které může být v takovém případě výhodnější,“ dodává Jiří Karlík s tím, že cena propanu po zimě zpravidla klesá. Podobně jako u tuhých paliv se tak dá ušetřit nákupem zásoby plynu v létě.
V Česku je asi 10 000 domácností, které topí propanem ze zásobníku a toto číslo rok od roku roste. Podle údajů společnosti Primagas bylo v loňském roce suverénně nejvíce poptávek po instalaci propanového zásobníku právě ve Středočeském i v Jihočeském kraji, kde je míra plynofikace nízká. „Sílící tlak na odstávku starých kotlů se odráží také v zájmu o propanové vytápění, jakožto velmi vhodného ekologického řešení pro starší rodinné domy, kde nelze zřídit plynovou přípojku. Loni jsme zaznamenali téměř 2,5násobný nárůst poptávek domácností na instalaci zásobníku na kapalný propan,“ říká Jiří Karlík. „Většinou jde o modernizaci zastaralého zdroje tepla. Polovina všech domácností, které se loni rozhodly pro vytápění propanem, doteď topila uhlím, čtvrtina dřevem. Nicméně v 10 % jde o novostavby. LPG je totiž schůdným řešením i v rámci výrazně přísnějších energetických požadavků pro novostavby platných od letošního roku,“ uzavírá Jiří Karlík.
}
}
}
}