Proč přejít na LPG vytápění po odstávce starého kotle?

Plynové vytápění již není podporováno z příslušných dotačních programů. A to i navzdory tomu, že pro mnoho starších energeticky náročnějších budov představuje plyn optimální řešení. Podle odborníků nicméně v souvislosti s povinnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy mnohé domácnosti na plynové vytápění tak jako tak přejdou. Například společnost Thermona po předchozím poklesu prodejů způsobeném obavami o budoucnost plynu loni evidovala naopak zvýšený odbyt.

Nejde přitom jen o zemní plyn, potenciál má také LPG, resp. kapalný propan. Jeho výhodou je nezávislost na distribuční síti, protože je skladován v zásobníku poblíž vytápěného objektu. To ho předurčuje zejména pro odlehlejší regiony, kam nevedou rozvody zemního plynu. I v souvislosti s energetickou krizí ale v posledních letech našel uplatnění u širšího spektra zákazníků, protože si díky nezávislosti na Rusku udržel stabilní cenu. Průměrná cena pro domácnosti se během loňského roku pohybovala okolo 2,40 Kč/kWh, včetně DPH, dopravy a distribučních poplatků.

Racionální úvaha při srovnání pořizovacích a provozních nákladů

Při modernizaci či realizaci nového topného systému je třeba uvažovat v horizontu 10 až 15 let. S tímto výhledem pak porovnání vstupní investice a následných provozních nákladů často stále vychází lépe při vytápění plynem. „Je to samozřejmě značně individuální, ale třeba tepelné čerpadlo nemusí být vždy jasnou volbou ani v modernějších a lépe zateplených domech, protože je řádově dražší než plynový kotel a dosažené provozní úspory nemusí za dobu životnosti vyšší pořizovací náklady vykompenzovat,“ upozorňuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas, a dodává: „Setkáváme se i s tím, že lidem, kteří doteď topili výhradně tuhými palivy, brání v přechodu na plyn neúměrně drahé nebo komplikované vybudování nové plynové přípojky. Při zohlednění celkových nákladů v horizontu životnosti topné soustavy pak může vycházet lépe instalace plynového zásobníku na kapalný propan.”

Kolik stojí přechod na plyn?

Nejprodávanější typy plynových kondenzačních kotlů se podle společnosti Thermona pohybují v cenovém rozmezí od 50 do 70 tisíc korun, vč. DPH. Typická investice do propanového vytápění činí i s DPH asi 60 tisíc korun. Vyplývá to z kalkulace společnosti Primagas, která uvažuje rodinný dům s vytápěnou plochou mezi jedním a dvěma sty metry čtverečními. Tato částka zahrnuje vše až po kotel, tedy hlavně projektovou dokumentaci, plynové potrubí a napojení zásobníku či jeho dopravu a ukotvení. „Kalkulace nicméně nezahrnuje cenu zásobníku, zákazníci si jej totiž většinou pronajímají od dodavatele. Vyhnou se tak velké jednorázové investici i nutnosti řešit jako majitel servis a revize, cena za pronájem je přitom ve srovnání s fixními platbami za zemní plyn nebo elektřinu zanedbatelná,“ vysvětluje Jiří Karlík.

Dodavatel „zadotuje“ polovinu investice

I když se na plynové kotle již dotace neposkytují, s podporou přicházejí někteří dodavatelé. „Novému odběrateli čistého propanu pro rodinný dům dlouhodobě poskytujeme příspěvek na nový kotel ve formě slevy z prvního vyúčtování až do výše 20 tisíc korun. Samozřejmě nemusí být nutně použit na kotel, ale třeba na rekonstrukci topné soustavy a další stavební práce,“ říká Jiří Karlík a dodává, že od letoška mohou noví zákazníci v segmentu domácností navíc využít příspěvek na úhradu projektové dokumentace. „To je dalších až 15 tisíc korun, takže ve výsledku zákazník srazí počáteční investici snadno o více než 30 tisíc korun, tedy na polovinu. Podmínkou je přechod na LPG z tuhých paliv či elektřiny a odběr čistého propanu po určenou dobu,” uzavírá Jiří Karlík.

Rok 2029 však neznamená zákaz plynových kotlů

Ve fázi návrhu je novela nařízení Komise EU o ekodesignu týkající se budoucího vytápění. Žádný závazný právní dokument sice zatím neexistuje, pro takzvané ohřívače pro vytápění vnitřních prostorů by ale v průběhu roku 2029 mohlo začít platit, že jejich sezónní účinnost musí být minimálně 115 %. Nejmodernější plynové kotle přitom vykazují účinnost „pouze“ 108 %. „Rozhodně to neznamená konec provozu plynových kotlů. Pokud bude novela schválena ve spekulované podobě, otevřou se brány pro masivnější využívání hybridních systémů vytápění. Hybridní systém kombinující to nejlepší z technologie tepelného čerpadla a plynového kondenzačního kotle má největší uživatelský i ekonomický přínos a jeho vývoji se usilovně věnujeme,“ říká Michal Řezanina.

Návrh samozřejmě nezakazuje další provoz stávajících plynových kotlů. Problémem nebude pro plynové vytápění ani odklon od fosilních paliv. Dle Svazu moderní energetiky může biometan vyrobený v Česku do roku 2030 nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu a společnost GasNet, největší tuzemský distributor zemního plynu, v letošním roce plánuje testovat vodíkovou příměs v plynové síti. Pozadu nezůstává ani segment LPG. Například společnost Primagas směřuje všechny své snahy k tomu, že do roku 2040 nahradí veškeré dodávané fosilní LPG obnovitelnými alternativami.

„V omezené míře jsme na český trh v posledních letech dodávali bioLPG, a to ve formě autoplynu. V letošním roce už to budou tisíce tun. Jako další alternativa LPG se nabízí obnovitelný dimethylether neboli rDME,“ popisuje Jiří Karlík s tím, že tyto zelené plyny lze spalovat už ve stávajících spotřebičích a bez nutnosti rozsáhlé výměny infrastruktury.