Tepelné čerpadlo je považováno za ekologický a energeticky úsporný zdroj tepla. Čerstvý výzkum na Gentské univerzitě ale naznačuje, že nemusí být pro životní prostředí tak prospěšné, jak se dříve myslelo. V disertační práci na zmíněné nizozemské univerzitě její autorka přichází k závěru, že celkový dopad tepelných čerpadel na životní prostředí je srovnatelný s dopady moderních plynových kondenzačních kotlů.
Tepelné čerpadlo na elektřinu si vede mnohem lépe než kondenzační kotel s fosilním zdrojem energie, jakým je zemní plyn nebo propan, pokud zohledňujeme čistě na dopad na klima. U tepelného čerpadla je podle zmíněného výzkumu klimatická stopa o 30 až 50 procent nižší. Tato hlavní výhoda ale ve srovnání s moderním plynovým vytápěním mizí, pokud bereme v úvahu plný dopad na životní prostředí.
Dle profesora stavební technologie Nathana Van Den Bossche, který zmíněnou disertační práci vedl, je kámen úrazu v tom, že pro výrobu tepelného čerpadla je potřeba mnohem více materiálů než u kondenzačního kotle. Více mědi, více plastů a potřeba chladící kapaliny v tepelném čerpadle znamenají, že dopad samotné instalace na životní prostředí není menší, nýbrž čtyřikrát větší než u kondenzačního kotle. Celkově se tak ekologická stopa tepelného čerpadla zdá být stejně velká jako u moderního plynového kotle.
„Z výzkumu rovněž vyplývá, že pouze razantní ekologizací výroby elektřiny je možné tuto ekologickou stopu snížit zhruba o 14 procent ve srovnání s kondenzačním kotlem,“ všímá si Jiří Karlík, odborník na propanové vytápění a generální ředitel společnosti Primagas, který připomíná, že ekologizace paralelně probíhá rovněž u plynu. „Část zemního plynu v distribuční síti je nahrazováno biometanem. Stejně tak v případě kapalného propanu se už i v Česku můžeme setkat s jeho obnovitelnou variantou. V tomto roce dodáme na Český trh asi 2000 tun biopropanu.“ dodává Jiří Karlík s tím, že celkově české domácnosti ročně spálí v plynových kotlích asi 60 000 tun propanu. Dle Sčítání 2021 využívá plyn ze zásobníku asi 23 tisíc domácností.
Podle profesora Van den Bosscheho z výzkumu tedy plyne, že unáhlená podpora tepelných čerpadel na úkor plynových kondenzačních kotlů nemá význam. V případě starších energeticky náročnějších domů navíc lidem obvykle dává větší smysl právě plynové vytápění. Sčítání 2021 přitom rovněž odhalilo, že v Česku je více než 60 % tuzemských budov postaveno nebo výrazně zrekonstruováno již před rokem 1990. „Právě pro tyto objekty charakteristické vyšší tepelnou ztrátou je vytápění plynem nejekonomičtější variantou. Budeme-li uvažovat čistě racionálně s výhledem na životnost zdroje tepla v horizontu 10 až 15 let – po této době již výrazně rostou servisní náklady a spotřebič se stává zastaralým –, tak při porovnání pořizovacích a následných provozních nákladů ve většině případů stále vychází výhodněji vytápění plynem,“ upozorňuje Michal Řezanina, specialista společnosti Thermona.
I když zmínky o budoucím zákazu plynových kotlů se ukázaly jako značně zavádějící, omezení podmínek v případě provozu nových kotlů na plyn od roku 2029 je skutečně ve hře. Navrhovaná novela zpřísňuje požadavek na sezónní účinnost kotlů na minimálně 115 %. Podle společnosti Thermona to ale rozhodně neznamená konec provozu plynových kotlů. Přísnější podmínky otevřou cestu masivnějšímu využívání hybridních systémů vytápění, které kombinují to nejlepší z technologie tepelného čerpadla i plynového kondenzačního kotle a mají největší uživatelský i ekonomický přínos.
Z výzkumu Gentské univerzity dále plyne, že výrobci tepelných čerpadel by se v rámci snižování dopadu svých zařízení na životní prostředí měli zaměřit na využití chladicí kapaliny s menší ekologickou stopou. Některé druhy chladiva, které se v tepelném čerpadle stará o přenos tepla z okolního vzduchu nebo zemního vrtu do otopné vody, jsou pro životní prostředí výrazně škodlivé a jejich používání bude v příštích letech zakázáno. Podle Jiřího Karlíka jsou nahrazovány například chladivem R290, což je po chemické stránce velmi čistý propan bez zápachu, síry a vody.
Lidé plánující nákup tepelného čerpadla by se proto měli o druhu použitého chladiva zajímat a jeho typ si u prodejce nebo výrobce ověřit. Kromě ekologického přínosu se tak mohou vyhnout případné komplikované i drahé výměně chladiva. „Vždy je dobré vyhodnotit takzvaný GWP – Global Warming Potencial – ukazatel, který vypovídá o tom, jaký dopad má dané chladivo na klima. V našich tepelných čerpadlech používáme ekologicky šetrné přírodní chladivo R290 s GWP 3. Dříve používaná chladiva, jako je R410 anebo R407C mají hodnotu GWP i vyšší než 2000,“ popisuje Martin Müller, manažer technické podpory společnosti Acond.
}
}
}
}